Cukr II. – trávení a vliv na zdraví

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V minulém článku jsme si vysvětlili, jak se cukr vyrábí, nyní se budeme věnovat tomu, jak probíhá trávení a jaká může konzumace cukru přinášet možná zdravotní rizika.

Cukry jsou sloučeniny uhlíku, kyslíku a vodíku. Patří do skupiny sacharidů. Sacharidy (z lat. saccharum = cukr, též glycidy, nepřesně cukry, dříve ne zcela správně nazývané uhlovodany nebo karbohydráty) jsou jednou ze tří makroživin. Jsou stejně důležité jako další dvě – tuky a bílkoviny. Sacharidy se v těle metabolizují v glukózu, významný a rychle využitelný zdroj energie, v současné stravě jsou převažujícím zdrojem energie. Oficiální doporučení = 50-60 % sacharidů v potravě.
V minulém článku jsme psali o výrobě cukru – přečíst si jej můžete zde

Sacharidy dělíme na:
monosacharidy – jednoduché cukry – sem patří glukóza a fruktóza (obsažené v medu a ovoci) a mléčná galaktóza
disacharidy – tedy řepnou či třtinovou sacharózu (= to, co běžně nazýváme cukrem) složenou z glukózy a fruktózy, mléčnou laktózu (složenou z glukózy a galaktózy) a maltózu (zdvojenou glukózu) obsaženou v pivě a kukuřici.
oligosacharidy – složené ze tří až devíti molekul jednoduchého cukru – např. stachyóza a verbaskóza v luštěninách.
polysacharidy – složené cukry. Mezi ně patří škroby (obsahující až stovky molekul glukózy), které najdeme v obilninách (chléb, pečivo, těstoviny), luštěninách, hlízové zelenině, bramborách, v rýži. Dále mezi ně patří dextríny, Inulin (skládá se z molekul fruktózy) a vláknina (celulóza, hemicelulóza, pektiny, lignin).

Složité i vyšší cukry (disacharidy) se v organismu pomocí enzymů rozkládají na glukózu – např. chlebová kůrka po důkladném žvýkání v puse začne chutnat sladce (pomocí enzymu ve slinách vznikne glukóza).

Jak funguje trávení cukru v těle?

Při konzumaci cukru stoupá v krvi hladina glukózy a slinivka břišní začne vylučovat inzulin, který má za úkol udržovat množství glukózy v krvi v rozumné výši. Pokud je slinivka zdravá, reaguje na vyšší přísun cukru vyloučením vyššího množství inzulinu. Je-li však oslabená, nastává problém.

V organismu neustále probíhá zásadní reakce = glykace (reakce cukrů s bílkovinami, ze které vznikají látky AGE = produkty pokročilé glykace), způsobující urychlení stárnutí organismu, zhoršení funkce orgánů a tkání, včetně kloubů (např. stařecké skvrny, snížení pružnosti pokožky, tvrdnutí orgánů, poškození artérií, oxidační stres, ateroskleróza, mutace DNA apod.). Je to také vidět na vlasech a nehtech.

Cukr se také v těle metabolizuje na kyseliny – např. kyselinu mléčnou a octovou – což vede k překyselení organismu. Důsledkem je pak např. ztráta minerálů, především vápníku a hořčíku potřebných na neutralizaci kyselin (významně také snižuje obsah selenu) a hlavně rozvoj všech hlavních civilizačních chorob.

V dnešní době se průměrná spotřeba cukru pohybuje mezi 120 – 190 gramy na osobu za den, což je 4 – 7x více než denní maximum. Pro zdravého člověka je maximální denní dávka přidaného cukru 30 g. Denní dávka cukru pro děti ve věku 4 – 7 let by neměla přesáhnout hranici 12 g. Pro nejmenší děti není vhodný vůbec.

Nadbytek sacharidů, které organismus nemůže využít jako zdroj okamžité energie pro mozek a svaly, musí uložit do tukových zásob, jinak by došlo ke zdraví ohrožujícímu vzestupu krevního cukru!
Organismus přijaté sacharidy uloží do zásob v podobě glykogenu poté, co na něj přemění glukózu. Naneštěstí ve velmi omezeném množství v porovnání s často neuvěřitelnými zásobami tuku. Vyčerpání glykogenu ve svalech je hlavní příčinou únavy při dlouhotrvající náročné fyzické aktivitě. Nicméně myokard i svaly preferují jako zdroj energie mastné kyseliny! Glykogen a stravou přijaté cukry tvoří jen malou (i když důležitou) část aktuálně využitelných zdrojů energie, protože zásoby jsou v porovnání s množstvím využitelných tuků (mastnými kyselinami) až 100x menší. Pokud dodávka sacharidů (glukózy) převýší možnost uložit je do glykogenu, nezbývá nic jiného, než je transformovat na tuk!
Dojde k výraznému kolísání hladiny krevního cukru – slinivka musí produkovat dostatek inzulínu – když se to děje dlouho nebo často buňky přestanou na inzulín reagovat. Postupem času se slinivka vyčerpá a přestane produkovat dostatek inzulínu. Obojí je problém, hrozí diabetes!

Jsou možná zdravotní rizika?
Cukr způsobuje tloušťku a nemoci. Snižuje očekávanou délku života a zvyšuje riziko srdečně-oběhových nemocí, onemocnění jater, cukrovky II. typu, různých druhů rakoviny, Alzheimerovy choroby a dalších nemocí.

Všichni víme, že dlouhodobá konzumace sladkostí poškozuje naše zuby. Živí se jím bakterie v zubním plaku, rozkládají jej za vzniku organických kyselin, které pak narušují zubní sklovinu a zapříčiňují vznik a následně šíření zubního kazu.

Podobný problém nastává i u kvasinek. Kvasinky (Candida albicans) jsou nedílnou součástí lidského těla a za normálních podmínek žijí v rovnováze s acidofilem, bakterií napomáhající trávení a vyměšování. Pokud jsou však tyto kvasinky vystaveny působení širokospektrých antibiotik, steroidů, antikoncepčních tablet nebo stravě bohaté na cukry, mohou se přemnožit a vyvolat mnohé potíže (např. jako jsou plísňová onemocnění (u žen časté v genitáliích), migréna či alergie).

Přebytek cukru ve stravě také snižuje schopnost soustředění, zhoršuje paměť, vyvolává citovou nestabilitu a způsobuje negativní stavy mysli. Podrážděnost, přecitlivělost či nervozita může být důsledkem složení stravy a přílišnou konzumací sladkého.
Toto je často velmi zřetelné na dětech ve škole. Dají si k svačině sladkost, zapijí to slazenou limonádou a pak samy neví co se to s nimi děje…

Cukr stejně jako drogy aktivuje prostřednictvím chuťových nervů vylučování opioidů jako je např. neuropřenašeč dopamin nebo serotonin. Jsou to hormony štěstí a vyvolávají u nás závislost.

Co říci závěrem? Všeho s mírou, ale u cukru by ta míra měla být hodně malá…

Příště probereme další sladidla.